O tom, že v našich končinách musíme v zimě topit, není nejmenších pochyb. Člověk zkrátka není stavěn na to, aby se cítil pohodlně v teplotách pod nulou. K tomu však potřebujeme topný materiál. A tím zdaleka nejvíce a nejčastěji užívaným je bezesporu dřevo. Jistě, po nějakou dobu jej nahradilo uhlí, a ve velkých teplárnách či elektrárnách se stále používá, především pro svou vyšší výhřevnost ve srovnání se dřevem. V běžných domácnostech jej však dnes již tolik nenajdeme.
Je pak pochopitelné, že potřebujeme také kotel, který dokáže naše vybrané palivo co nejlépe využít. V současné době však dochází také k poměrně velkému boomu, co se týká ochrany životního prostředí, a s tím i související stále přísnější normy, co se kotlů týče. I proto si stále více lidí pořizuje ekologický kotel na dřevo.
Ten je sice poněkud dražší oproti těm klasickým, avšak má tu výhodu, že splňuje i nejpřísnější současné normy, a je pravděpodobné, že jej budeme moci bez obav používat ještě mnoho let, než zastará natolik, že již nebude považován za ekologický a bude nutné jej vyměnit. Je však otázkou, zda je skutečně tak dobrý pro životní prostředí, jak jeho výrobci mnohdy tvrdí.
V první řadě je potřeba říci, že každý kotel již z podstaty svého účelu poškozuje životní prostředí. Je jen otázkou do jaké míry. Zplodiny vypouští každý, a všechny jsou škodlivé – obsahují oxid uhličitý a další plyny. Nehledě na fakt, že samotným kácením stromů se životní prostředí poškozuje – je to však v současné době nejlepší varianta, kterou máme k dispozici.
Rozdíl je především v tom, že tyto ekologické kotle jsou konstruovány tak, aby množství vypouštěných zplodin minimalizovaly, ať už dokonalejším spalováním či filtry, které valnou část škodlivých zplodin zadrží. Zda je to dostačující, co se ekologie týče, to už záleží na každém z nás. Jen je potřeba mít na paměti, že příliš mnoho jiných možností nemáme.
